Plzeň a okolí - Phantoms of Pilsen (20.-22. 10. 2016)

Plzeň a okolí

Katakomby v Klatovech

catacombs catacombs

40km jižně od Plzně leží město Klatovy, jehož návštěvu bychom vám taktéž rádi doporučili. V jezuitském kostele na náměstí (vchod z Denisovy ulice) se totiž nachází stará krypta, ve které je k vidění nově rekonstruovaná expozice pohřebiště příslušníků jezuitského řádu. V létech 1676 – 1783 bylo do krypty uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – tak, že dnes váží 8 – 10 kg. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena.

Více informací o otevíracích hodinách a vstupném naleznete také na webu katakomb, z něhož byl tento text částečně převzat.

Webepage: http://katakomby.cz/katakombyklatovy/historiekrypty

Ústřední hřbitov

hřbitov hřbitov

Dá se předpokládat, že někteří z vás mohou mít mimo jiné v oblibě také návštěvu hřbitovů. Poté by vám při návštěvě Plzně rozhodně neměl uniknout plzeňský Ústřední hřbitov, který je největším hřbitovem ve městě a pohřbívá se na něm od roku 1902. Velice působivé místo, zarostlé mohutnými stromy, kterému dominuje pseudorománská kaple Sv. Václava, samo vybízí k zádumčivým procházkám. Na hřbitově mimo jiné odpočívá mnoho významných osobností. Z těch nejzásadnějších můžeme jmenovat tvůrce Spejbla a Hurvínka Josefa Skupu či spisovatele Šumavy Karla Klostermanna. Oba hroby jsou k nalezení v těsné blízkosti zmíněné kaple.


hřbitov hřbitov

Kompletní seznam 'významných mrtvých' pak najdete v podchodu pod hlavní silnicí při příchodu od trolejbusové zastávky. A právě proto, že v případě Ústředního hřbitova nejde o vyloženě turistické místo, můžeme vám jeho návštěvu jednoznačně doporučit. Místo naleznete jednoduše: z centra města dojedete trolejbusem č.11 přímo na konečnou zastávku Ústřední hřbitov, projdete zmiňovaným podchodem a jste v jiném světě. O dalších plzeňských hřbitovech se zmíníme v dalším příspěvku.

 

 

 

Rotunda sv. Petra a Pavla - Starý Plzenec

Rotunda Rotunda

Krátký výlet mimo Plzeň nabízí výjezd autobusem ze Slovan do sousední vesnice Starý Plzenec (mimo jiné místo výroby šampaňského známého jako Bohemia sekt). Pokud vystoupíte na návsi a dáte se z kopce dolů k místní sokolovně (Lidový dům), uvidíte již z dálky na kopci románskou rotundu, která nese jméno Sv. Petra a Pavla. Stavba je nejstarší zachovanou památkou podobného typu na českém území a od desátého století si prošla bouřlivou historií (mimo jiné sloužila také jako skladiště střelného prachu a to celkem po čtyři dekády na počátku devatenáctého století), ze které se hned několikrát málem nevzpamatovala. Budova je součástí raně středověkého hradiště.

V době konání Phantoms of Pilsen je sice stavba již pro veřejnost uzavřena, ale i tak stojí za to vystoupat strmý kopec od místní sokolovny. Třeba už kvůli výhledu, který se odsud naskýtá. Na protějším kopci vidíte hrad Radyně jako na dlani (píšeme o něm jinde v této sekci). A po opětovném sestupu je možné si právě v místní sokolovně vychutnat jednoho Radouše – vynikající pivo z malého soukromého pivovaru z nedalekých Šťáhlav. Při výletu k rotundě je to vlastně to podstatné, kvůli čemu vás sem vláčíme ;-) (bohužel o víkendech je Lidový dům otevřen až od 16:00, kdy už se bude schylovat k další náloži na Božkově – takže pivko spíše pro ty, kterým nevadí se opozdit)

Více o rotundě zde: www.staryplzenec.cz
Jízdní řád do Starého Plzence: autobus 51
Pivovar Radouš: pivovar.stahlavy.com

Crosscafe Sky

Budova Crosscafe Vyhlídka na město

Stejnou cestou jakou byste se vydali z náměstí k Plzeňskému pivovaru, dojdete také k jedné z nejvyšších budov v Plzni. Jedná se o kancelářskou budovu, na jejímž vrcholu ale sídlí také podnik Cross Café, kam je možné zajít na dobrou kávu. Do šestnáctého patra Vás doveze výtah a na vrcholu budovy se Vám naskytne krásný pohled na centrum města. Dolu je pak příjemné sejít pěšky a pozorovat měnící se fotografie horizontu Plzně v každém z pater. Plzeň je zde zachycena v různých ročních obdobích i denních dobách.

Budovu naleznete na adrese: Anglické nábřeží 1, Plzeň. Před budovou je také zastávka tramvaje č. 1 a 2.

Homepage: http://www.crosscafe.cz/kavarny-plzen.htm
Mapa: http://www.crosscafe.cz/crosscafe-sky-c10.htm?layout=clear

Radyně

Plzeň Radyně

Vzhledem k tomu, že Phantoms of Pilsen jsou festivalem dvoudenním, nebude od věci přinést v této sekci pár tipů k návštěvě v Plzni a jejím okolí. Začneme hned tipem z nejpříznačnějších – symbolem a dominantou celého Plzeňska. Z Božkova je na hrad coby kamenem dohodil. Stačí se přesunout některou z linek MHD do sousedního Starého Plzence a vystoupat lesní cestou přímo k hradu. Při dobrém počasí je z vrchu vidět celá Plzeň, Starý Plzenec s Hůrkou a rotundou sv. Petra a Pavla, lovecký zámek Kozel či při opravdu dobrých podmínkách Svatobor a vzdálené hřebeny Šumavy a Českého lesa. Doporučujeme se vší opatrností vylézt na skálu, která se nachází asi sto metrů pod hradem směrem ke Starému Plzenci. Výhled na samotný hrad vás pak musí chtě nechtě uchvátit.

Info o cenách vstupného a otevíracích hodinách naleznete na webu Starého Plzence:
http://www.staryplzenec.cz/kultura-a-pamatky/hrad-radyne/?more=145#ka145

Mikroregion Radyně: http://www.mikro-radyne.cz
Historie hradu: http://hrady.dejiny.cz/radyne/

Spilka

Při návštěvě Phantoms of Pilsen byste rozhodně neměli opomenout alespoň krátkou návštěvu centra města. V první řadě jde o asi nejmalebnější část Plzně a v té druhé je tu opravdu mnoho míst, kde si dát dobré Plzeňské. Začneme tentokrát na Náměstí Republiky. Stánek přímo na ploše asi nebude v podzimních měsících příliš často otevřený, ale přímo z náměstí se můžete vydat na krátkou cestu okolo jiných exkluzivních místeček. Zvolíte-li střední cestu dolů z náměstí (ulice Dřevěná) na konci minete restauraci u Mansfelda. Trochu naškrobená, vrchní občas lehce otrávení, ale pivo zde mají dobré. Následně projdete Křižíkovými sady a přejdete silnici přímo nad Mlýnskou strouhu. V současnosti zde je příjemný umělý rybníček s parkem sousedící s restaurací Steak House. Rybníček se dá přes středový můstek přejít a to již máte na dohled Plzeňskou restauraci Na Parkánu a ta za návštěvu rozhodně stojí. Nefiltrované Plzeňské dostanete pouze a jen tady a i přes vyšší cenu rozhodně stojí za ochutnání a navíc se stále nacházíte v příjemném prostředí starého města. Vrátíte-li se zpět přes umělé jezírko a dáte se doleva, půjdete cestou fotbalových fanoušků přímo ke stadionu Viktorie Plzeň. Než se k němu dostanete, minete po pravé straně restauraci Gondola, kde se dá ochutnat pivo z jiného plzeňského pivovaru – vynikající Purkmistr. Žel prostředí Gondoly nesluší každému. Pak už projdete tunelem pod hlavní silnící a kolem stadionu se stočíte k pěší lávce přes Radbůzu. Lávka vás zavede až na střechu jedné z budov Plzeňského Prazdroje a rázem se objevíte přímo na nádvoří pivovaru před hospodou Na Spilce. V teplých měsících je zde zahrádka. Až ochutnáte i zde, můžete pivovarskou branou, známou z každé lahve Plzeňského Prazdroje (omrkněte onu červenou pečeť a bránu hned poznáte), projít po lávce přes rušnou hlavní silnici (ulice U Prazdroje) k hotelu Angelo a odsud už je to jen kousek na zastávku trolejbusu č.12 před nákupním střediskem Tesco. A právě tento trolejbus vás odveze zase až na konečnou do Božkova, na místo konání našeho festivalu.

Procházku centrem města prolínající se s našimi cíli najdete také na tomto odkazu:

Kolomazná pec

Kolomazná pec Kolomazná pec

Výlet do blízkého okolí Plzně, který krom jízdenky MHD nic nestojí. Stačí dojet na konečnou tramvaje č. 1 – stanice Bolevec. Odtud se vydáte dále ve směru z Plzně podél hlavní silnice (Plaská) na Most, minete Třemošenský rybník a dále po značené cestě kolem Kamenného rybníka budete následovat trasu ke Kolomazné či také dehtářské peci – jediné to podobné stojící stavbě na českém území. Podobné pece sloužily k výrobě produktů suché destilace pryskyřičného dřeva a pryskyřice.

Výsledkem procesu byly dehet, terpentýn, kalafuna, bednářská a ševcovská smola, a jako v podstatě odpadní produkt vznikalo také dřevěné uhlí. Borové lesy severně od Plzně poskytovaly dostatek zdrojů pro výrobu těchto, na suroviny velice náročných, produktů a lokace stavby tak byla zvolena zcela typicky. Magická klikatá cesta podél lesa zanechaného ladem honosně se zvoucím „prales“ vás nenechá bez pohnutí. Kdo se však jen zběžně zajímá o krajinu, ví, že ani ten Boubínský les není skutečným pralesem, leč pouze prostorem ladem zanechaným a dříve již lidskou činností ovlivněným. Cestou potkáte padlý dub pamatující snad i Marii Terezii a v lesích vůkol hbité oko stopy po bombardování z 2. sv. války rozpozná. Působivá procházka, jejíž jedinou, avšak MHD snadno překonatelnou, překážkou je opačný konec Plzně, než místo konání našeho festivalu.

Malinko více o stavbě zde: http://www.hrady.cz/index.php?OID=1522
Odbornější info zde: http://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/1998-02-12.pdf

Plzeňské podzemí / věž Sv. Bartoloměje

věž Sv. Bartoloměje Plzeňské podzemí

S další pozvánkou se podíváme přímo do historického centra města Plzně, které nepochybně krom dvou níže zmíněných míst nabízí mnoho dalších zajímavostí včetně příjemných hospůdek. Z těch lze rozhodně doporučit plzeňskou hospodu Na Parkánu (http://www.naparkanu.com/na-parkanu).

K historii města pak neodmyslitelně patří Plzeňské historické podzemí, které uspokojí hledače nevšední tváře města. V podobě prohlídky s průvodcem se seznámíte se vznikem podzemí, prohlédnete si tajemná zákoutí a nahlédnete do každodenního života středověkého obyvatelstva města. Na webu Plzeňského podzemí naleznete detailnější informace a web poslouží také jako rozcestník zájemcům o další rozmanité symboly města Plzně. Najdete jej na adrese: www.plzenskepodzemi.cz

Laický web http://www.podzemi.vplzni.com pak nabízí další informace o plzeňských podzemních říších. Ty náročnější se samozřejmě mohou obrátit přímo na samotného Lorda Morbivoda ;-)

Zvát vás na těchto stránkách do kostela by snad mohlo působit lehce úsměvně, nicméně na kostelní věž si vás pozvat troufáme a to zejména z důvodu, že z ochozu nejvyšší kostelní věže v České republice (102,6m; ochoz ve výšce 62m) je město Plzeň k vidění jako na dlani. Pohrdači vírou katolickou mohou býti v klidu – vstupu do kostela samotného se vyhnete a vystoupat celkem 301 schodů rozhodně přinese zajímavý zážitek nejen pro vaše oči. Není asi nutné zmiňovat, že spatříte také zříceninu hradu Radyně (viz výše) a za jasných dní dohlédnete až na vrcholky 72 km vzdálené Šumavy. Kostel Sv. Bartoloměje s věží naleznete na Náměstí Republiky v úplném středu historického jádra Plzně.

http://www.plzen.eu/uzij-si-plzen/turisticka-nej/katedrala-sv-bartolomeje/katedrala-sv-bartolomeje.aspx

Koterovská vyhlídka „Na horizontu“

Koterovská vyhlídka Na horizontu Koterovská vyhlídka Na horizontu

Jen nedaleko od místa konání Phantoms of Pilsen se nachází místo, které rozhodně za pěší vycházku stojí. Pokud tedy do Božkova dorazíte třeba v brzké sobotní odpoledne ještě před začátkem sobotního programu, rozhodně važte oněch pár kroků do kopce nad Božkov. Nad prudkým svahem na jihovýchodní straně města, na silnici mezi Koterovem a Božkovem, se nachází vyhlídková plošina, která nabízí jeden z nejhezčích výhledů na město Plzeň. Horizont zde jen decentně kazí vzdálené betonové obludy minulého věku. Převážně ale vidíte město z jeho hezčí stránky a pohled to dokáže být působivý zejména při dobrém podvečerním světle, při západu slunce nebo pak v noci, kdy město žhne žlutým světlem pouličních lamp a okna bytů blikají rukou těch, kteří se tmy bojí. Hra světelného smogu tak, jak je nejpůsobivější. Za jasného odpoledne můžete spatřit místo, kde nad koryto Úslavy vzlétají rogalisté. Vyhlídka nabízí také posezení pro vychutnání odměny v podobě cigárka či lahvového Prazdroje. Nezapomeňte po návštěvě použít odpadkové koše!

Mapa cesty z Božkova: http://mapy.cz/s/4Tiy

Jídelny U Koně a U Strejců

Lord Morbivod Jídelna U Koně

S tímto tipem se podíváme na opravdovou tvář České republiky. A pokud to máte rádi mastné a tlusté, budete více než nadšeni. O to více budou následující slova působivá, když prozradíme, že pochází přímo z úst plzeňského znalce a představitele opravdového undergroundu Lorda Morbivoda.

„V pátek cestou do Božkova rozhodně navštívit kultovní jídelnu U Koně, kde podávají družstevní žrádlo, prejt se zelím, svíčkovou, maďarský guláš a řadu dalších jídel typických pro hromadné vývařovny. Tomu odpovídá jak kvalita jídla, tak přístup žen za pultem, téměř určitě dostanete i něco zadarmo. V sobotu se pak nabízí k návštěvě nedaleká jídelna U Strejců, kde mají podobný výběr, avšak podstatně lidštější vystupování.“ Lord Morbivod

Dodejme, že otevírací doby těchto podniků jsou následující:

U Koně: PO-PÁ 9-16 a v SO, NE zavřeno
Částkova 2107/8
326 00  Plzeň-Východní Předměstí

Mapa cesty z Božkova: http://maps.google.com/maps?saddr...

U Strejců: PO-PÁ 9-16 a v SO,NE 10-15

Nám. Generála Píky 11
326 00 Plzeň
http://www.jidelnaustrejcu.cz/

Mapa cesty z Božkova: http://maps.google.com/maps?saddr...

Terarium – Akva Tera Plzeň

Terarium Terarium

S posledním tipem na výlet, resp. návštěvu se opět podíváme přímo do centra Plzně. Vzhledem k zálibě mnohých z vás v různé odporné havěti, by mohl být, přinejmenším pro část návštěvníků, toto velice příjemně strávený čas za pár korun. V ulici Palackého nedaleko Náměstí Republiky najdete malou pobočku plzeňské ZOO nesoucí název Akva Tera. Stálá expozice terárií nabízí shlédnutí různých exotických potvor, které jistě mohou inspirovat nejednu metalovou kapelu při tvorbě ďábelských coverů jejich alb. Krom hadů, ještěrek, varanů a různých dalších libůstek můžete využit také ukázek krmení různých živočichů či prezentací těch nejzajímavějších potvor přímo za asistence zkušených ošetřovatelů. Terárium najdete v ulici Palackého č. 5 hned za plzeňskou synagogou (mimochodem, druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší na světě), kterou samozřejmě můžete dle libosti úplně minout. Více info o teráriu na webu plzeňské ZOO.

http://www.zooplzen.cz/akva-tera/informace-o-akva-tera/
Mapa: http://mapy.cz/s/5app